Nákupní košík

 x 
košík je prázdný

Aktuality

Nové zboží je právě k dispozici.

Z nabídky to nebude na první pohled zřejmé, protože modelů 2018 je minimálně. Dovozce totiž naskladnil plno nového zboží z nové dodávky 2018 ale převážně se jedná o modely 2017.

U modelů 2018 dochází k jedné změně a to použití systému PCS, tedy pístku oddělujícímu v tlumiči olej od vzduchu. Jakmile je v nabídce model 2018 má i uvedenou zkratku tohoto systému PCS.

Nabídka se tedy rozrostla o mnoho provedení starších typů, které dříve nebyly již dostupné. Aktualizováno je vše podstatné, co je v aktuální nabídce, to by mělo být vše k dispozici.

Nabídka se postupně ještě rozroste o modely Boost, tedy o provedení s rošířenou osou 110 mm. Zde jsou ještě nejasnosti, které se postupně dořeší a potom budou v nabídce doplněny.

 

 

 

Je určen pokročilejším a vede k rozlišování přesnějšímu založenému na měření, které jse provádět i v domácích podmínkách.


Metoda měření je způsob domácího měření Grafu charakteristiky

Kdo již pokročil ve vlastním rozlišováním dále, ví dobře, že sám a dle vlastní zkušenosti pozná, co je lepší a co horší ale zároveň by měl poznat, že jeho zkušenost je těžko popsatelná a že ani on, s takto nabytou zkušeností těžko rozezná, jak hodnotí odpružení někdo jiný. Jedině pomocí měření lze provádět přesné porovnávání.


Měření bude prováděno jednoduše na osobní váze a využije se to, čemu se říká graf charakteristiky pružiny. Tento graf nám ukáže, jak citlivost vidlice, tak i trvdost pružiny.  Na grafu je extrémě důležitý počátek pohybu. Nepatrné rozdíly na počátku, kdy začíná pohyb vidlice jsou tím nejpodstatnějším, co nám dost přesně ukáže právě citlivost vidlice.

Další pokračování grafu charakteristiky nám vypovídá o tom, jaká pružina je ve vidlici. Za předpokladu, že vidlice nemá problémy s hladkým chodem a má patřičně fungující tlumič jde s velkou pravděpodobností pouze z charakteristiky usoudit na chování vidlice v praxi. Zkušený jezdec se při pouhém posouzení grafu dokáže zorientovat v tom, jak se bude vidlice konkrétně chovat v terénu.

Graf charakteristiky je často používán a uváděn i v časopisech a často je uváděno, jak přesně bylo měřeno.

Zdejší měření, je tak jednoduché, že si ho každý dokáže změřit sáma přesnot při správném provedení je plně srovnatelná se vším, co je dostupné v této oblasti.V případě, že jsou grafy navzájem vyneseny do stejných souřadnic a ve stejném měřítku, tak lze skutečně přesně porovnávat parametry i z různých zdrojů.K vlastnímu měření stačí obyčejná osobní váha, stahovací páska, či jiné značítko chodu vidlice upevněné na horní noze a šuplera. Nejprve vymontujeme přední kolo, opřeme vidlici o váhu a stlačíme. Zpočátku velmi opatrně a citlivě a hlídám její první pohyb, zde je třeba zkušenosti a přesného odečtení, protože právě tato hodnota je velmi důležitá a přesnot měření zde na počátku je nejdůležitější. Zde u této změřené hodnoty zašíná vynášení křivky grafu, je to počátek grafu a ukazuje právě míru citlivosti. Další zátěží již pokračujema na hranici silou 10 kg (= 100 N) a do tabulky vyznačíme šuplerou, (nebo i pravítkem), odečtenou hodnotu pohybu. Dále pokračujeme po stejných krocích - stačí v rozmezí 10 kg a výsledné body spojíme v křivku. Nedosáhneme sice přesnosti strojního měření, ale vypovídající hodnota je dostatečná a přesnost pro naše podmínky naprosto vyhovující. Kdo by chtěl provést vlastní měření a nechce si kreslit sám mřížku, má připravený vzor zde k vytisknutí.

 

prazdnaTabulka

Prázdná tabulka pro graf charakteristiky

 

Po vyplnění této mřížky a spojení bodů se můžeme dostat ke grafům jako v následující ukázce. V mřížce je možno i jednotlivé grafy porovnávat a proto jsou v ukázce křivky dvou odlišných vidlic.

 

vyplnenaTab

 

Spodní a plošší křivka představuje měkkou pružinu a je to pravý postrach pro ty, kdo se bojí pohupování vidlice.

Zkusíme si vysvětlit proč?Hodnoty zatížení které měříme nejsou totiž samoúčelné ale přímo vypovídají o chování vidlice. musíme si uvědomit, že zatížení předního kola je závislé na váze jezdce a geometrii kola. Pro normální, nikolv extrémní geometrie je možné počítat, že na přední kolo připadá zhruba 40 % váhy jezdce při jízdě po rovině. Takže, když vynesete každý své hodnoty zatížení do grafu, tak jednoduše odečtete hodnotu ponoření při nasednutí (to je sag, v ukázce je zatížení vyznačeno na hodnotě 300N).

Zároveň je možné připustit, že při šlapání se zvyšuje zatížení přední části. Pro příklad budeme brát, že se zatížení zvýší o 50 % (tedy na 450 N). Z grafů je možné zase vyčíst o kolik se asi budou ponořovat vidlice z našeho příkladu. Už je dostatečně jasné, proč ta plošší křivka bude postrachem všem, kdo se brání pohupování? No samozřejmě, bude se pohupovat v podstatně větším rozsahu, než vidlice s tvrdší pružinou a tedy tím strmějším grafem.

 

grafChar2

 

Zároveň je možné odvodit, že těžký jezdec, který zatíží už v klidu vidlici vyšší vahou, třeba těch 450 N, ztratí u vidlice s měkčí pružinou podtatnou část zdvihu. Při pouhém šlapání po rovině se bude pohybovat již za polovinou zdvihu této vidlice.

Pro další vysvětlování je nutné uvést další důležitý moment a to je koncový doraz vidlice. Neuvádíme ho proto, že není v silách ani dvojice aby dosáhla na místě při měření této hodnoty. Proto není mřížka uváděna až do nejvyšších hodnot. Nejvyšší hodnoty jsou někde na hranici 2500 N. K této hodnotě se při běžném provozu přiblížíte vyjímečně. Ostatně v oblastech nad 1500 N již u většiny vidlic dochází k funkci dorazu který nastupuje opravdu v poslední fázi zdvihu vidlice cca 10 mm před koncem. Normální jízdou bez extrémů se budete pohybovat běžně právě někde nad hranicí 1000 N. Pro zajímavost, je možné provést měření na své vidlici a potom prostým sledováním maximálního pohybu v terénu si budete moci odvodit jakého maximálního zatížení vlastně dosahujete. Může z toho být nakonec i docela dobré porovnávání.

Ještě je třeba vysvětlit jiný způsob čtení z grafu charakteristik pružiny.

Vezmeme jako příklad přejezd cihly. Z videa víme, že musíme počítat se sagem, takže i zde odešteme sag, který odečteme opět od zatížení vidlice vahou 300 N. Sag u ploché křivky bude zase podstatně větší než u druhé strmější charakteristiky pružiny. A s takto různě ponořenými vidlicemi se blížíme k překážce o výšce 65 mm ( to je ona cihla).

Pro zjednodušení připustíme, že vidlice propruží o celých 65 mm zdvihu. Není to samozřejmě reálné ale budeme posuzovat poměry sil nikolv řešit jestli to bude takhle přesně.Na grafu zvýrazníme odečítané hodnoty a odečteme konečné síly.Při tomto zjednodušení vycházejí takovéto hodnoty sil, které jsme museli překonat u obou rozdílných pružin. Zatímco jsme u měkčí pružiny s plošší charakteristikou dosáhli hodnoty cca 950 N u tvrdší a strmější pružiny je to přes 1200 N.I když v praxi nebude dosaženo naprosto přesně těchhle hodnot, poměr zatížení bude zachován. Rozdíl bude řádově okolo 20 ti procent. A tohle je hodnota, která je daná jen a jen charakteristikou pružiny a nejde změnit k lepšímu ani nahradit žádnou funkcí tlumiče, nebo jednoduchým předepnutím. Tohle je prostě ten základ, který musí odpovídat pro konkrétního jezdce a a teprve na tomhle vyhovujícím základě jde něco dalšího dolaďovat.

To vše umožňuje graf charakteristiky pružiny, ze kterého jdou všechny tyto údaje jednoduše vyčíst.