Má tuning vidlice nějaký vliv na životnost?
Jaký zdvih mám zvolit a jaká je případně výška vidlice?
Je třeba používat speciální pumpičku na huštění vzduchových vidlic?
Mění se něco při změnách tlaku ve vidlici?
Je nastavování vidlice složité a může trvat i dlouhé období, než se správně nastaví?
Co ostatní inteligentní systémy?
Mají výrazný vliv nastavitelné prvky tlumení jako HS komprese a expanze?
Je vidlice pro mě pevnostně vhodná?
Má tuning vidlice nějaký vliv na životnost?
Nikoliv, zásahy na vidlici nejsou nikdy takového rázu aby otevíraly cestu pro nečistoty dovnitř vidlice. Průnik nečistot je to, co ovlivňuje životnost každé vidlice. Největší vliv na životnost má samotná péče o vidlici. Upravená vidlice vyžaduje naprosto stejnou péči, jaká je předepisována kterékoliv konkurenční tovární vidlici.
Jaký zdvih mám zvolit a jaká je případně výška vidlice?
Výšky vidlic v rozměru korunka, osa jsou u všech výrobců velmi podobné a je třeba hlídat výhradně požadovaný zdvih vidlic. Pro hardtail je nejvýhodnější výběr 100 – 110 mm. Pod 100mm nemá dnes smysl jít, vidlice na nižším zdvihu omezuje významě kvalitu jízdy a 20mm není pouhých pár centimetrů, je to o 20% horší výkon. Více, než 110mm stejně zkazí pevný neodpružený zadek kola. Záměna z 80ti na100 mm není problém. Kdo by chtěl provést vlastní kontrolu geometrie, má k dispozici tento měřák. 
U fullu volíme zdvih dle požadavku rámu.
Je třeba používat speciální pumpičku na huštění vzduchových vidlic?
Všechny moderní konstrukce vidlic jsou huštěny přes autoventilek, ale přesto se musí hustit výhradně specializovanou pumpičkou .Vyšší tlaky na které se vidlice hustí a přesnot při odpojování od ventilku zabraňují použití kompresorů, či obyčejných pumpiček. Správná speciální pumička umožní pohodlně nahustit a nastavit požadovaný tlak ve vidlici.
Mění se něco při změnách tlaku ve vidlici?
U vidlic, které mají negativní pružinu ocelovou se vždy mění zdvih a nebo předepnutí vidlice. Stačí si představit, že tlak ve vidlici vždy přemáhá sílu negativní pružinky. S měnícím se tlakem se vždy musí měnit i její stlačení.
Výsledky jsou dva:
negativní pružina má ještě rezervu , nemá ještě vyčerpaný svůj chod a může posloužit svému účelu– nastane jenom změna zdvihu.
při velké změně tlaku se může stát, že je už chod pružinky vyčerpán- je plně stalčena, zdvih zůstává stále na stejné úrovni a přehuštěná vidlice ztratí citlivost na počátku kroku. Nic jiného se s žádnou vidlicí při změnách tlaku neděje. Tohle platí pro všechny vidlice s nagativní pružinkou ocelovou.
Nastavování vidlic na každého jezdce osobně není v továrním provedení možné. Dodáván je vždy universál, který potom užívají jezdci různých vah. Možnost objednat si zde vidlici na svojí váhu je vždy provázáno s požadavkem a konkrétní zdvih. Toto zaručuju, že při daném huštění pro předpokládanou váhu jezdce bude mít vidlic požadovaný zdvih.
Smí chodit vidlice na doraz?
Ne, nikdy nesmí vidlice chodit na doraz. Pokud někomu chodí vzduchová vidlice na doraz, je to ukázkou toho, že neumí nastavit to nejzákladnější a to je tlak ve své vidlici. Chod na doraz a vůbec využívání zdvihu nemusí být určeno jenom podle váhy jezdce ale i podle agresivity jeho jízdy. Stejně těžcí jezdci mohou stejnou vidlici využívat zcela odlišně. Opatrný jezdec nezvyklý zatím na odpružení se setrvačností ze své předchozí zkušenosti raději vyhne větším překážkám a proto pro něho bude obtížné využívat i správně na něho nastavenou vidlici. Jezdec, který jezdí agresivně, doslova vletí do všeho a nechává naplno využívat odpružení, ten může vidlici zatěžovat jako váhově těžší jezdec. Předpisy pro huštění jsou proto vždy přibližné a nejsou dogmatem, které nejde změnit. Vždy je třeba přizpůsobit tlak ve vidlici jedinému požadavku a to nejdůležitějšímu, vidlice nesmí nikdy chodit až na doraz.
Je nastavení sagu důležité?
Pro vzduchové vidlice není nastavení sagu zcela rozhodující. Jestliže je splněn předchozí požadavek a vidlice nechodí na doraz, je rozhodnuto daleko lépe. Sag a jeho měření je velmi nepřesná záležitost a dělají se při něm velice závažné chyby. Spoléhat se, že tímto způsobem někdo nastaví svojí vidlici tak aby mu nechodila na doraz je nemožné. Sag je prostě jenom doplňková a doplňující hodnota. Nevyhovět požadavku an sag je málo nebezpečné, chodit s vidlicí pravidelně na doraz nebezpečné naopak je. Zásady nastavení tlaku platí pro všechny vidlice s nagativní ocelovou pružinou a vlastně pro všechny, které mají jenom jeden ventil k huštění jedné komory. Tímto je nastaveno vždy správně. Nic jiného, než změnu tlaku jedné komory nemá možnost jezdec nastavovat a nechodit na doraz a přitom využívat zdvih je jediný správný kontrolní parametr.
Je nastavování vidlice složité a může trvat i dlouhé období, než se správně nastaví?
Ne nastavování tlaku se všemi úskalími bylo již popsáno. Zjistit si provozem, jaký tlak je pro mě a můj jízdní styl dobré abych nechodil na doraz není tak složité. U většiny jezdců u laděných vidlic plně vyhoví tlak doporučený.
Zbývá jediné, doplnit výsledek o nastavení expanzního útlumu. Ten se staví na vyšší rychlost, kdy se pohledově vidlice celkem rychle vrací. Kdo má již odzkoušeno více vidlic, tohle bezpečně zvládne při pouhé zkoušce na místě, klidně i bez jízdy.
Tohle je celé nastavování základních vidlic disponujících možností nahustit tlak a seřídit expanzní útlum.
Lock a jeho nastavení
Lock se u některých vidlic dá seřizovat ale většinou se volí hodnoty na co nejvíce zamčeno. Pouze hodnotu zamykání lze u některých sytémů měnit. Nic jiného se zde nastavovat nedá. Tohle ale nejde nazývat interligentním systémem. Inteligentní systémy jsou něco jiného.
Co ostatní inteligentní systémy?
Jediné, co lze nazvat inteligentní systémy jsou ty, které se liší svojí funkcí a to je Tera logic od Foxu a již nevaráběné SPV od Manitou. Jedině tyto systémy totiž nějakým odlišným způsobem reagují na síly působící na vidlici. Pomalé zatěžování tyto systémy nepřivede k chodu, teprve ráz a nikoliv jenom narůstající síla je takzvaně otevře.
Všechny ostatní systémy reagují na jedno jediné, narůstající tlak je vždy otevře a to všechny zcela stejným způsobem, takzvaným proražením, či odemčením, prostě povolením zábrany pod nějakým tlakem a to stále stejným, který je nastaven. Záleží jenom, na jakou hodnotu jsou konkrétní systémy nastaveny ale vždy je to jenom a jenom tlak v kompresní části tlumiče, který otevírá zábranu. Výjimkou není Absolute, TST mikro, či TST 5, nbo Motion control a nebo to, co je jenom označováno, jako Lock s ocharnou proti průrazu. V tomto případě je to stále jedna a ta samá funkce a lze jí popsat, jako High speed kompresi nastavenou na větší sílu proražení. To znamená, že všechny, naprosto všechny systémy vidlic s lockem s průrazem mají takzvanou high speed kompresi.
Mají výrazný vliv nastavitelné prvky tlumení jako HS komprese a expanze?
Ano, tyto systémy mají významný vliv na jízdu ale až u věších zdvihů. Jejich přesné nastavení je ovšem záležitostí, která není jendnoduchá a je vždy kompromisem. HS komprese je například funkčně popsaná již u Locku vidlic ale od Locku se liší jedním jediným a to je síla průrazu. HS konprese nezastaví síly šlapání, když by se do toho jezdec silově opřel, HS komprese slouží k jinému účelu a to krotit lépe dlouhé zdvihy a rozdíl není v principu funkce ale jenom v síle nastavení.
Zde již neplatí, že seřizování vidlice je jednoduchou záležitostí. Seřizovat jde mnohdy High speed i low speed koprese, funkce jsou navíc svým vlivem vzájemě propojeny. Expanze je na tom podobně, seřídit jde ovšem jenom low speed expanze. To už je dost možností a chce to již opravdové znalosti teoretické, provázané s praktickým konklrétním nastavením. Bez znalosti, co a jak navzájem působí se neobejde žádný jezdec, který chce využít možností naplno.Tyto systémy by měl dokázat využít závodník DH a za jejich pomocí jde stvořit velmi rozdílný projev jedné a té samé vidlice, nastavení může být využito rozdílně závod od závodu podle konkrétních podmínek na různých tartích.
Je vidlice pro mě pevnostně vhodná?
Vidlice je možné rozlišovat podle konstrukce a váhy. Konstrukcí je míněn průměr kluzáků vidlic a posuzováno musí být i na stejném zdvihu. Lze říct, že stejné průměry kluzáků vidlice a stejný zdvih při podobné váze vedou u všech výrobců k velmi podobným hodnotám i po stránce pevnosti. Čím větší průměr nohou, tím větší je i pevnost vidlice. Jestliže se nějaká vidlice liší výrazněji ve váze, většinou to bývá vyváženo i její menší pevností. To ovšem platí hlavně pro extrémy. Žádná extrémě lehká vidlice není nikdy zároveň i extra pevná.
Posílení konstrukce o pevné osy přináší vždy nárůst pevnosti v krutu a je velmi pozitivní. Toto posílení je velmi důležité s narůstajícími zdvihy. Čím vyšší zdvih, tím větší potřeba tuhosti. A jako příklad obráceně. Vidlice na zdvihu 100 mm má určitou pevnost v krutu, je nižší, kratší a celkově pevnější. Jestliže tu samou vidlici zdvihneme na 140 mm její pevnost bude menší, protože vyšší vysunutí pevnost konstrukce nezvýší ale sníží. Proto čím vyšší zdvih, tím je vhodnější uvažovat o pevné ose a nebo dokonce o větších průměrech kluzáků, které se uplatňují právě u větších zdvihů vidlic určených hlavně pro FR.